Úvodní obrazovka
Hodina
Knihovna
Situace 1 představuje žákům Historii 1950 pohledem dětí. Tato perspektiva je žákům přirozeně blízká a může posílit jejich zájem o dějepis. Prostřednictvím analýzy a interpretace pramene se žáci vcítí do dětského aktéra historických událostí. Výpověď Václava Pospíšila, který byl svědkem pohybu kříže v číhošťském kostele. Dětský úhel pohledu vztahuje události z roku 1949 a 1950 k sociálním zkušenostem současných žáků. Ztotožnění s dětskou perspektivou oživuje minulost a podněcuje u žáků otázky po zvláštnostech dobového historického kontextu.
Zdroj: Archiv bezpečnostních složek, spis ZV-122 MV.
Učitel se vrací k příběhu Josefa Toufara a číhošťskému zázraku prostřednictvím dětských aktérů. Směřuje pozornost žáků k roli dětí v událostech. Vstupní reflexi možného zapojení dětí podkládá prvním pramenem: výpovědí čtrnáctiletého Václava Pospíšila. Popisná analýza záznamu by mohla žáky dovést k problémovým otázkám: Jak pohyb kříže na Václava zapůsobil? Proč musel o svém zážitku vypovídat před farářem a posléze i Státní bezpečností? Jak celou situaci prožíval? Pokud žáci nekladou otázky spontánně, učitel se je pokusí nasměrovat a podnítit.
Učitel modeluje poznávací situaci s důrazem na dětskou perspektivu. Tento úhel pohledu je žákům přirozeně blízký. Zdůrazníme-li děti jako aktéry historických událostí, pak žáky snáze nasměrujeme k tomu, aby na historii nahlíželi perspektivou dobových aktérů, aby se jim snažili porozumět. Poznávací situace má rozměr hry. Učitel podněcuje žáky, aby přijali herní pravidla: dívejte se na události, jako byste byli děti v roce 1950. Dětský úhel pohledu zde představuje to blízké a srozumitelné, jehož prostřednictvím postupujeme k dobovým událostem (vzdáleným a méně srozumitelným).
