Situace 5 představuje žákům nový úhel pohledu na Historii 1950. Jedná se o svědectví dětského aktéra událostí, které ovšem zaznívá s odstupem čtyřiceti tří let. Někdejší žák číhošťské školy Josef D. podepsal v roce 1950 pod tlakem příslušníků StB výpověď, v níž bylo obvinění faráře Toufara ze zneužívání. Až v roce 1993 přiznal, že k tomu byl donucen. Žáci si při analýze a interpretaci pramene kladou otázky. Snaží se porozumět lidskému jednání v dobovém historickém kontextu. Učitel je podněcuje, aby kriticky reflektovali vlastní stereotypy. Průběžně aktualizuje látku a vztahuje historii k současnosti.
Výpověď Josefa D. vznikla v roce 1993 v rámci vyšetřování číhošťského případu. Pátrání, které vedli pracovníci Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV), vyvrcholilo obviněním a odsouzením Ladislava Máchy v roce 1998 (do vězení Ladislav Mácha nastoupil v roce 2002). Josef D. vypovídal k obvinění Josefa Toufara již v roce 1968, ale tehdy svou výpověď z roku 1950 ještě nezpochybnil. Měl obavy z postihu a ztráty zaměstnání. (Zdroj: Archiv Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, spis. zn. 7/Vv-91)
Výpověď ukazuje další případ zneužívání dětí k politickým cílům. Ilustruje, jak se v roce 1950 manipulovalo se svědky událostí v Číhošti. Poznávací situace se zaměřuje na to, jak byl chlapec při vyšetřování v roce 1950 zastrašen a zmanipulován, aby vypovídal proti faráři Toufarovi. Obvinění číhošťského kněze se ukazuje jako účelové a falešné.
Učitel by měl zohlednit aktuální mediální kontext, v němž se obvinění kněží ze sexuálního zneužívání dětí objevuje. S ohledem na konkrétní kolektiv a věk žáků zvažuje, do jaké míry problematiku aktualizovat a proč.
Téma pedofilie je dnes živé a kontroverzní, zejména v souvislosti s medializovanými případy katolických kněží. Z toho důvodu si učitel musí jasně vymezit vzdělávací cíl, než se do problematiky s žáky pustí. Aktualizace může zůstat v pozadí, reflexe se zaměří především na konkrétní obvinění Josefa Toufara (vyvrácení obvinění, příčiny a cíl manipulace).
Aktualizaci je potřeba provázat s konkrétní perspektivou. Ta může být vymezena kupříkladu lokálně: Jaké případy sexuálního zneužití dětí kněžími znáte ze svého okolí? Kolik případů bylo zaznamenáno v České republice? Kardinál Miloslav Vlk se v roce 2010 vyjádřil, že se jako arcibiskup pražský s žádným případem zneužívání nesetkal (viz odkaz níže). Přesto se i v České republice řešilo několik případů, z nichž některé skončily u soudu. V jednotlivých případech byli obvinění kněží odsouzeni k podmínečným trestům, kupříkladu kněz František Merta v roce 2001. Například v USA je situace daleko vážnější. I další perspektivy můžeme vymezit otázkou, která zdůrazní dobový kontext a spojí vymezený úhel pohledu s konkrétní sociální rolí. Proč se současný papež František omluvil za zneužívání dětí kněžími? Proč mnozí biskupové případy zneužívání dlouho tajili? Proč v roce 1989 v USA vznikla organizace na podporu zneužívaných (Survivors Network of those Abused by Priests, SNAP), která začala téma zneužívání vnášet do veřejného prostoru?
Učitel zvažuje, nakolik bude vedle křivého obvinění Josefa Toufara věnovat pozornost i současné situaci. Jako navazující vzdělávací cíl si může určit mediální gramotnost. Směruje pozornost žáků k historickým proměnám médií i publika, aby postřehli, že současná mediální kultura je v daleko větší míře zaměřena na marketingové strategie a zisk. Žáci v těchto souvislostech srovnávají přesvědčovací strategie politické propagandy, reklamy a marketingu. Cílem takové práce není zpochybnění současných informací o zneužívání dětí kněžími, ale kritická distance vůči marketingovým strategiím médií, které často zkreslují vyznění zpráv. Komerční média vycházejí vstříc diváckému vkusu. Učitel může při této navazující práci směrovat žáky k otázkám: Proč informacím o pedofilních skandálech věnují největší prostor bulvární média? Jaké stereotypní představy o církvi tyto zprávy potvrzují?