Úvodní obrazovka
Hodina
Knihovna
Situace 2 spojuje dětský úhel pohledu s prostředím školy, které je žákům dobře známé. Poznávání historie postupuje od blízkého k vzdálenému. Žáci mají povědomí o sociálních rolích a pravidlech hry uvnitř školy, protože jsou sami ve třídě. Historie vstupuje do poznávací situace prostřednictvím analýzy a interpretace „školního“ pramene. Žáci nachází rozdíly v provozu tehdejší a současné školy. Učitel podněcuje otázky po dobovém historickém kontextu: Proč museli tehdejší žáci chodit na mandelinku bramborovou?
Zdroj: Školní kronika z Číhoště, Státní okresní archiv Havlíčkův Brod.
Záznam v kronice číhošťské školy zachycuje průběh školního roku 1949/1950. Zaznamenává průběh vyučování na malé venkovské škole perspektivou oficiálního dokumentu. Učitel vede žáky k tomu, aby v prameni hledali informace související s číhošťským zázrakem. Klíčová je v tomto ohledu poznámka o natáčení filmu, jehož se školní děti účastnily. Vedle role svědka (Václav Pospíšil) se otevírá i další perspektiva podílu dětí na Historii 1950.
Učitel může záznam využít k ilustraci školní praxe v roce 1950. Kronika zaznamenává řadu skutečností, které nejsou v dnešním provozu škol běžné (boj s mandelinkou bramborovou, oslavy výročí, údernické hnutí) a vhodně charakterizují dobový historický kontext.
Kronika může žáky překvapit tím, jak stroze informuje o událostech spojených s číhošťským zázrakem. Učitel může podpořit případnou nedůvěru k prameni a orientovat zájem žáků k žánru školní kroniky: Proč se psala? Mohlo se do ní napsat všechno? Lze takovému zdroji důvěřovat?
Pramen lze snadno aktualizovat odkazem na současnou školní praxi. Žáci srovnávají průběh školního roku v Číhošti s vlastními zkušenostmi. Zjištěné rozdíly orientují jejich pozornost k dobovému sociálnímu, kulturnímu a politickému kontextu, z nějž tyto posuny vycházejí. Učitel dále modeluje poznávací situaci založenou na perspektivě dětí, zapojuje do ní i sociální kontext školy, který pro žáky představuje důvěrně známé prostředí a usnadňuje jim orientaci v dobovém kontextu – přinejmenším na úrovni kladení problémových otázek: Proč tehdy bojovali s mandelinkou?
Školní prameny mají potenciál zapojit též kontext rodinné paměti. Od učitele to ovšem vyžaduje buď přípravu předem, nebo další navazující aktivitu. Druhá možnost se jeví jako efektivnější, neboť žáci se mohou prarodičů dotazovat s porozuměním, a jsou navíc vybaveni základními informacemi o době. Průzkum rodinné paměti směřuje ke vzpomínkám na školní léta, k osobním prožitkům doby, k reflexi rozdílů ve školní praxi tehdy a dnes.
