V situaci 3 se žáci seznamují s filmovými záběry z číhošťské školy, které vznikly při natáčení propagandistického filmu Běda tomu, skrze něhož přichází pohoršení (1950, r. Přemysl Freiman). Analýza a interpretace ukázky podněcují jejich nedůvěru vůči prameni. Žáci si kladou otázky. Příběh školních dětí se otevírá jako problém, který vyžaduje řešení.
Ukázka z filmu Běda tomu, skrze něhož přichází pohoršení z roku 1950 představuje další pramen, jehož prostřednictvím se žáci seznamují s dětskými aktéry událostí kolem číhošťského zázraku. Snímek ilustruje, že děti měly v dobovém výkladu událostí překvapivě významnou pozici: je jim věnována celá scéna krátkého propagandistického filmu.
Lze předpokládat, že obraz zneužití školních dětí k ideologickým cílům na žáky afektivně zapůsobí (dotkne se jich). Zřejmě však nebudou schopni filmový obraz kriticky reflektovat a odmítnout jako pokus o manipulaci. Taková „chyba“ ovšem není nutně na závadu, učitel ji naopak může produktivně využít jako součást poznávací situace, kterou s pomocí školních pramenů modeluje. V rámci navazujících aktivit budou žáci narážet na skutečnosti, které jednoduché porozumění ukázce zproblematizují a dovedou žáky k tomu, aby své první dojmy z filmu přehodnotili.
Učitel může zapojit kontext rodiny a připomene žákům, že jejich prarodiče navštěvovali školu ve stejné době jako filmové děti, že i oni mohli být aktéry obdobných událostí. Tuto perspektivu rodinných příslušníků lze rozvést otázkami: V čem se škola v době vašich prarodičů lišila od té dnešní? Psali vaši prarodiče ve škole něco podobného jako číhošťské děti ve filmu? Ocitli se někdy v obdobné situaci? Učitel si připravuje půdu pro využití rodinné paměti v rámci navazujících aktivit, motivuje žáky k tomu, aby o dobové školní praxi hovořili s rodiči a prarodiči.