Úvodní obrazovka
Hodina
Knihovna
V úvodní poznávací situaci jde o zaujetí a zapojení žáků. Minulost je představena jako živá součást přítomnosti. Historická látka je aktualizována prostřednictvím současné fotografie. Zájem žáků může dále posílit samostatná domácí práce – průzkum internetu.
Při vstupu do Historie 1950 učitel zdůrazní směr pátrání: Kdo to byl Josef Toufar? Co o něm víme? Poznávací situace má herní charakter: učitel se spolu s žáky vydává po stopách Toufarova příběhu. Pokusí se společně vypátrat jeho životní osudy. Východisko představuje aktuální přítomnost Josefa Toufara ve veřejném prostoru: Proč se jeho portrét objevil v roce 2014 na zdi budovy v Legerově ulici v Praze? Proč katolická církev zvažuje jeho blahořečení?
Vstupní fotografie zobrazuje streetartovou instalaci, která se 19. ledna 2014 objevila v Legerově ulici v Praze. Vytvořil ji designér Otakar Dušek (1974). Oba portréty byly vyvěšeny ilegálně, bez povolení patřičných úřadů. Vše proběhlo během 15 minut, aby nestihla zasáhnout Policie ČR.
Úvodní setkání s Josefem Toufarem, zprostředkované fotografií umělecké instalace z roku 2014, je vhodné realizovat před vlastní hodinou věnovanou Historii 1950. Učitel může téma otevřít na konci hodiny, která bude bezprostředně předcházet výuce. Zapojení domácí přípravy zvýší efektivitu hodiny věnované Historii 1950. Průzkum webu proto doporučujeme zadat jako domácí úkol, aby na hodinu žáci přišli již připraveni. Učitel získá více času pro navazující aktivity.
Učitel směruje žáky k tomu, aby v rámci poznávací situace přijali herní roli (modelovou identitu povolání). Z perspektivy těchto povolání (místní politici, novináři, právníci, vyšetřovatelé) budou sledovat jednotlivé prameny a pátrat po stopách příběhu Josefa Toufara. Na vstupní aktualizaci tématu navazuje informativní ukázka z filmu Číhošťský zázrak potřetí (1991, r. Jindřich Polan), která ilustruje, jak se na číhošťské události vzpomínalo krátce po roce 1989.
K otevření celého příběhu záměrně využíváme současné prameny, které nevyžadují znalost dobového kontextu. Jedná se o fotografii pietního místa, které bez povolení úřadů vytvořil designér Otakar Dušek v lednu 2014. Výtvarně stylizované portréty Jana Palacha a Josefa Toufara umělec instaloval na zchátralou budovu bývalého sanatoria v Legerově ulici, kde oba muži zemřeli. Instalace proběhla v den výročí smrti Jana Palacha – 19. ledna. Příběhy jednoho zázraku otevíráme od konce, abychom postupovali od blízkého k vzdálenému. Předpokládáme, že odkaz na aktuální společenský kontext představuje pomyslný pevný bod pro poznávání historie.
Informace o instalaci můžeme žákům zprostředkovat pomocí internetu, kde nalezneme řadu reflexí, které dokládají přítomnost tématu ve veřejném prostoru.
Přítomnost Josefa Toufara ve veřejném prostoru ilustruje žákům, že se jedná o aktuální téma, které má pro českou společnost význam. Zájem o minulost se odvozuje od této přítomnosti: dějiny jsou představeny jako něco živého, co se podílí na tvářnosti dnešní společnosti.
