V situaci 7 si žáci kladou další otázky. Prostřednictvím ukázky z hraného filmu In nomine patris (2004, r. Jaromír Polišenský) se historie ukazuje z nové perspektivy. V rámci analýzy a interpretace ukázky podněcuje učitel otázky, jež souvisí s dobovým kontextem. Směruje žáky k tomu, aby porozuměli postojům a motivacím postav, jejichž jednání je ve filmu zachyceno.
Ukázka z hraného filmu In nomine patris zachycuje setkání vyšetřovatele číhošťského případu Ladislava Máchy s náměstkem ministra vnitra a prokurátorem Karlem Čížkem. Rozhovoru nadřízeného náměstka a vyšetřovatele přihlíží ředitel věznice ve Valdicích. Filmem rekonstruovaná situace ilustruje nespokojenost Máchových nadřízených. Kritiku Máchových metod můžeme doložit i prameny. Učitel vede žáky k tomu, aby promýšleli roli Ladislava Máchy v Historii 1950.
Žáci opět analyzují filmovou ukázku v návaznosti na otázky, které kladli snímkům z roku 1950 a 1991. Ukázka obohacuje příběhy Josefa Toufara a číhošťského zázraku o další významné aktéry. Stejně jako v případě filmařů se i zde jedná o pohled „do zákulisí“, jemuž byla dosud věnována menší pozornost. Zachycená situace zprostředkuje žákům nový pohled na události, otevírá další otázky a problémy: Proč byl prokurátor Čížek nespokojen s prací vyšetřovatele Máchy?
Příběhy Josefa Toufara a číhošťského zázraku jsou didakticky zajímavé vzhledem k zprostředkující medialitě a několika vrstvám filmového zpracování. V tomto ohledu je poznávací situace, kterou v rámci Historie 1950 modelujeme, jedinečně vybavena prameny. Události žákům zprostředkuje propagandistický film z roku 1950, publicistický dokument z roku 1991 a hraný snímek z roku 2004. Lze předpokládat, že toto vrstvení žáky zaujme a přitáhne jejich pozornost i k samotnému filmovému médiu.
Vybraná ukázka opět nabízí rozšíření perspektiv, neboť číhošťské události ukazuje z pohledu pachatelů. Důraz je položen zejména na postavu vyšetřovatele Ladislava Máchy, jehož osoby se dotýkalo i několik pramenů v souborech pro samostatnou práci (složka právníci). Z pozadí vystupuje též problém důvěryhodnosti hraného filmu: Můžeme dokázat, že se zachycená scéna odehrála i ve skutečnosti? Obdobné otázky směřují žáky k promýšlení jazyka filmu jako zprostředkujícího média při rekonstrukci minulosti. Učitel moderuje tyto reflexe s cílem, aby rozvíjel schopnost kritického čtení médií, a v důsledku tak kultivoval historickou gramotnost žáků.