Úvodní obrazovka
Hodina
Knihovna
Situace 3 chce u žáků vyvolat nedůvěru vůči pramenům. Při analýze a interpretaci ukázky z filmu Běda tomu, skrze něhož přichází pohoršení (1950, r. Přemysl Freiman) si žáci kladou otázky. Příběh se před nimi otevírá jako problém, který vyžaduje řešení. Učitel podněcuje poznávací nejistotu a moderuje diskuzi.
Ukázka z filmu Běda tomu, skrze něhož přichází pohoršení z roku 1950 představuje další pramen, jehož prostřednictvím žáci pátrají po stopách minulosti a zaznamenávají nová zjištění do pracovních listů. Ukazuje stejnou událost jako snímek z roku 1991, ovšem příběh zachycuje ze zcela odlišné perspektivy. Učitel vede žáky k tomu, aby porovnali zprostředkované informace a následně kladli problémové otázky. Dále modeluje „pátrací situaci“ a připomíná žákům perspektivu rolí. Na ukázku navazuje další krátká scéna ze stejného filmu, která se stávající úzce souvisí. Analýzu a interpretaci obou ukázek tak lze provázat: učitel průběžně připomíná prameny, které žáci již viděli, a táže se, zda nové informace posunuly jejich vyznění.
Snímek Běda tomu, skrze něhož přichází pohoršení měl premiéru 10. března 1950. Byl masově nasazen nejen v československých kinech. Osvětě a politické propagandě totiž sloužily nejen kamenné biografy, ale též mobilní promítačky ve veřejných budovách, jako byly hospody či školy. Stát navíc vytvářel síť pojízdných kin. Z toho důvodu byl snímek vytvořen v historicky výjimečném počtu kopií (375 kusů), který nemá v dějinách české kinematografie obdoby.
Scéna z dobového propagandistického filmu zachycuje události, k nimž mělo dojít v Číhošti 11. prosince roku 1949. Snímek lze srovnávat s předchozím pramenem – dokumentárním filmem z roku 1991. Obě ukázky propojuje několik motivů: exteriér a interiér číhošťského kostela, věřící. Tato rámcová podobnost by měla žákům a studentům usnadnit analýzu a interpretaci pramene. Učitel je může ponejprv vést k tomu, aby hledali rozdíly ve způsobu zobrazení událostí v Číhošti. Ze zjištěných rozdílů pak vyplynou otázky, k nimž může směřovat interpretace.
Analýza a interpretace navážou na výstupy z rozboru předchozího pramene. Žáci opět zapisují postřehy do pracovních listů. Srovnávají, co v ukázce viděli a kdo ve scéně vystupuje. Učitel je vede k tomu, aby zohlednili úhel pohledu související s rolí (povoláním), k níž se přihlásili. Směruje pozornost žáků a studentů k času filmového vyprávění. Na rozdíl od běžných historických dokumentů vypráví snímek z roku 1950 o číhošťském zázraku v přítomném čase:
„Dnes je neděle a věřící jdou do kostela.“
„Až dnes, právě když farář Toufar kázal, pohnul se křížek na oltáři.“
„Věřící jsou vzrušeni.“
Žáci by měli na základě tohoto postřehu pojmout podezření, že se snímek pokouší diváka zmanipulovat. Tváří se, že nám bezprostředně ukazuje událost, k níž ovšem muselo dojít před natáčením. Filmaři nemohli být čirou náhodu při tom, když se křížek poprvé pohnul. Toto podezření vede žáky k tomu, aby si kladli otázky. Jejich formulaci může učitel podnítit a moderovat. Mohly by směřovat k následujícím problémům:
Promýšlení těchto otázek a nejasností, které vystupují ze zprostředkovaného příběhu, může učitel nyní jen naznačit. Další prameny směřují k vytváření poznávací situace, v níž se žáci na tyto problémy cele zaměří a budou mít prostor pro samostatnou práci (v návaznosti na vybrané role).
