Úvodní obrazovka
Hodina
Knihovna
Situace 11 je klíčová. Při samostatné domácí práci si žáci upevňují znalosti, které si osvojili v hodině. Tvůrčím způsobem užívají dovednosti, na jejichž rozvoj se výuka zaměřila. V zadání úkolu (psaní textu) se odráží zvolený úhel pohledu a komplexně se propojují cílové kompetence. V navazující hodině poskytne učitel prostor k prezentaci a reflexi výstupů z domácí práce. Učitel moderuje různorodé výstupy a hodnocení. Pluralitu postojů vztahuje k rámcové představě o historii, jež je založena na mnohosti perspektiv a odpovědném vztahu k hodnotám. V tvůrčí činnosti si žáci osvojují dovednosti, které rozvíjejí jejich historickou gramotnost.
Učitel moderuje prezentaci výstupů samostatné práce žáků. Snaží se diskuzi udržet v prostoru, který je vymezen několika liniemi. První klíčové téma představuje prezentace postojů, které by žáci v modelových profesních rolích a v historických situacích zaujali. Učitel dbá na to, aby návrhy vycházely z pramenů a dalších poskytnutých informací. Druhé téma se týká hodnot, jež určují motivaci navrženého jednání. Žáci by je měli formulovat zcela otevřeně a konkrétně. Konečně třetí téma souvisí s dobovým historickým kontextem, který se výrazně odráží jak v dobově sdílených hodnotách, tak v možnostech sociální praxe. Učitel podněcuje otázky žáků po dobovém kontextu, zadává navazující úkoly, případně doplňuje informace.
V rámci samostatné práce a následné prezentace jejích výstupů by měly být v provázanosti naplněny vzdělávací cíle hodiny. V poznávací situaci založené na mnohosti různých pohledů se žáci seznamují s dějepisnou faktografií. Vizuálně atraktivní filmy posilují udržitelnost předávaných znalostí, žáci si lépe pamatují znalosti i koncepty, které slouží k vyložení jejich smyslu. Práce s filmovými prameny se zaměřuje na reflexi dobových zvláštností filmového jazyka. Snímky z let 1950, 1991 a 2004 se vzájemně odlišují, žáci popisují rozdíly a interpretují je. Analýza konkrétních ukázek rozvíjí mediální gramotnost žáků. Učitel dohlíží na to, aby žáci produktivně využívali pojmy, které zakládají perspektivu kritického diváka. Tyto schopnosti jsou použitelné nezávisle na filmovém materiálu Historie 1950.
Mozaika filmových ukázek z In nomine patris (2004, r. Jaromír Polišenský) ukazuje žákům historické události pohledem profesních rolí. Žáci si díky této aktérské perspektivě uvědomují, že dějiny nejsou jen neosobní struktury, ale že je tvoří také motivace a jednání konkrétních lidí. Žáci si osvojují rámcovou představu o historii, která předpokládá doplnění této aktérské perspektivy, je založena na povědomí o tom, že historické události mají smysl až v sociálním kontextu.
Na tyto fáze historického poznání (pamatují si, analyzují a interpretují prameny, snaží se porozumět aktérům a dobovému historickému kontextu) navazuje samostatná tvůrčí činnost žáků, jež je založena na formulaci vlastních postojů a hodnocení. Učitel zde není v roli autority, jež shora určuje, jaké postoje a hodnoty jsou ty správné. Spíše podněcuje k diskuzi, moderuje rozdílné názory, vytváří prostor pro jejich koexistenci a případnou reformulaci. Poznávací hodnota takové práce nespočívá pouze ve výstupech, které žáci zanesou do pracovního listu, ale též v osvojení pojmového schématu, které je v pozadí tohoto interpretačního úsilí. Žáci se učí uvažovat o dějinách perspektivou aktérů, uvědomují si, že historie má sociální rozměr, neboť její význam souvisí s hodnotami a aktuálním společenským kontextem. To jsou výstupy, které mohou výrazně přispět k rozvoji historické gramotnosti.
