Úvodní obrazovka
Hodina
Knihovna
Situace 4 doplňuje mozaiku pohledů o další střípky. Žáci sledují události kolem číhošťského zázraku perspektivou filmaře a představitele státní moci. Učitel využívá ukázku z hraného filmu In nomine patris (2004, r. Jaromír Polišenský), aby modeloval poznávací situaci, která ukazuje historické události zdola – perspektivou aktérů. Žáci si při analýze a interpretaci ukázky kladou otázky. Učitel je směruje k tomu, aby porozuměli postojům aktérů historické události a pátrali po motivacích jejich jednání. Podněcuje zájem žáků o dobový historický kontext a jeho vliv na postoje lidí.
Ukázka zachycuje fiktivní setkání kameramana snímku Běda tomu skrze něhož přichází pohoršení Josefa Robka (Pavel Kříž) s náměstkem ministra vnitra Karlem Čížkem (Michal Pavlata). Jedná se o skutečné aktéry Historie 1950. Budoucí prokurátor v procesu s řeholníky, který bezprostředně navázal na odhalení číhošťského zázraku, si pozval kameramana Robka, aby jej donutil k nátlaku na režiséra Neumana (Přemysla Freimana).
Přestože je scéna fiktivní, lze ji obdobně jako v předchozím případě využít k modelování poznávací situace zaměřené na porozumění dobovému kontextu a jednání aktérů historických událostí.
Ukázka představuje modelovou poznávací situaci, která žáky seznamuje se strategiemi mocenského nátlaku. Film načrtává možný scénář toho, jak byli filmaři přesvědčeni k tomu, aby natočili snímek o číhošťském zázraku. Setkání Josefa Robka s Karlem Čížkem nabízí dvojí úhel pohledu. Žáci mohou situaci hodnotit jak perspektivou filmaře, tak organizátora kampaně. Situace otevírá prostor pro porozumění různým formám sociálního nátlaku: Proč kameraman Robek přistoupil na požadavky náměstka Čížka?
Kompozice ukázek z hraného filmu In nomine patris zachycuje události Historie 1950 z různých profesních perspektiv a v rámci povětšinou vypjatých situací – aktéři jsou nuceni se rozhodnout. Tato multiperspektivita souvisí s několika vzdělávacími cíli, které na sebe navazují. Žáci se snaží porozumět jednání aktérů historických událostí. Kladou si otázky po motivaci: proč se rozhodli jednat tímto způsobem, jaké měli jiné možnosti? Různé perspektivy jednání obracejí pozornost žáků k historickému kontextu událostí a k otázkám po specifikách dobové společnosti (role státu, informovanost společnosti, organizace filmové tvorby aj.). Navržená kompozice pramenů směřuje v závěru k hodnocení, které má dvojí podobu. Žáci vztahují jednání postav k hodnotám v dobovém kontextu, promýšlejí, co je motivovalo k postojům zachyceným ve filmu. Učitel posléze směruje žáky k tomu, aby modelové situace sami hodnotili, aby formulovali vlastní postoje a hodnoty, které je určují.
