Úvodní obrazovka
Hodina
Knihovna
V situaci 5 se žáci znovu setkávají s postavou strážmistra Goldbrichta. V ukázce z hraného filmu In nomine patris (2004, r. Jaromír Polišenský) dochází ke kontroverzi mezi místním příslušníkem SNB a vysokým důstojníkem StB z Prahy. Učitel směruje pozornost žáků k odlišným postojům obou mužů. Podněcuje žáky, aby jednání nejen popsali, ale též vztáhli k hodnotám. Připomíná žákům předchozí úhly pohledu, aby jim skrze srovnání usnadnil analýzu a interpretaci.
Ukázka zachycuje fiktivní setkání strážmistra SNB Goldbrichta (Jan Potměšil) s bývalým kolegou, nyní vysokým důstojníkem Státní bezpečnosti (Petr Oliva). Oba muži spolu kdysi sloužili jako řadoví četníci. Goldbricht se na tuto společnou zkušenost odvolává, když se snaží získat informace o faráři Toufarovi a přesvědčit bývalého kolegu o nesmyslnosti jeho obvinění. Důstojníka StB však pochybnosti související s Toufarovým zatčením nezajímají, odvolává se především na poslušnost vůči rozkazům shora.
Přestože je scéna fiktivní, lze ji obdobně jako v předchozím případě využít k modelování poznávací situace zaměřené na porozumění dobovému kontextu a jednání aktérů historických událostí.
Film In nomine patris spojuje historicky doložené události s fiktivními scénami, které posilují spád, dramatické konflikty a napětí v příběhu. Jednu z hlavních postav snímku představuje strážmistr Goldbricht, který stál údajně na počátku celého případu, když odeslal nahoru hlášení o pohybu kříže v číhošťském kostele. Neodhadl přitom důsledky, jež tento činy přinese. Ukázka jej zachycuje v situaci, kdy se vše snaží napravit. Navštěvuje v Praze bývalého kolegu ze služby u četnictva, nyní vysokého představitele StB, aby celou věc vysvětlil a dosáhl Toufarova propuštění. Ačkoliv je tato dílčí zápletka snímku smyšlená, můžeme ji využít k modelování poznávací situace založené na střetu perspektiv aktérů historické události. Goldbricht a důstojník StB zaujímají k situaci odlišné postoje. Výměna názorů zde hraničí s konfliktem, což žákům usnadní reflexi jednotlivých perspektiv a jejich vztažení k hodnotám.
Jednání zde odkazuje též k dobovému historickému kontextu a určitým sociálním kontextům, jichž jsou oba muži součástí. Strážmistr Goldbricht je zde poněkud idealisticky modelován jako četník ze staré školy, který cítí hlubokou sounáležitost s místní komunitou, v níž dvacet let slouží. Mohou nastat situace, kdy je pro něj tato místní vazba důležitější než pracovní povinnost, loajalita k nadřízeným a poslušnost vůči rozkazům shora. Důstojní StB je modelován kontrastně, představuje se jako poslušná součást sociálního systému bezpečnosti a justice. Pouze poslouchá rozkazy a nepřemýšlí o nich. Učitel směruje pozornost žáků k dobovému kontextu a podněcuje otázky, které by směřovaly k jeho reflexi: Jakou roli hrály v politických procesech zákony? Jaká práva měli obvinění? Proč důstojníka nezajímá, zda Toufar překročil zákon? Jak byli o průběhu vyšetřování informováni občané v Číhošti? Důležitý moment v této souvislosti představuje srovnání dobové praxe s dnešní situací. Prostřednictvím odkazů na současný policejní a soudní aparát (případně na jeho reflexi v populární kultuře – detektivky) žáci snáze postřehnou rozdíly, uvědomí si zvláštnosti dobové praxe, což vhodně nasměruje jejich interpretační zájem a podnítí otázky.
