Úvodní obrazovka
Hodina
Knihovna
Situace 3 doplňuje předchozí ukázku z hraného filmu dalším úhlem pohledu. Žáci sledují události kolem číhošťského zázraku perspektivou místních příslušníků SNB. Film In nomine patris (2004, r. Jaromír Polišenský) nabízí smyšlenou scénu, v níž strážmistr Goldbricht píše hlášení o zázraku. Žáci si při analýze a interpretaci ukázky kladou otázky. Učitel je směruje k tomu, aby porozuměli postojům aktéra historické události a pátrali po motivacích jeho jednání. Podněcuje zájem žáků o dobový historický kontext a jeho vliv na postoje lidí.
Ukázka zachycuje rozhovor dvou řadových příslušníků SNB o událostech v Číhošti. Zkušený strážmistr SNB Jan Goldbricht (Jan Potměšil) musí napsat nějaké hlášení nahoru, aby vykázal pracovní aktivitu. Slouží již dvacet let a nechce nikomu z místních uškodit, a tak se rozhoduje napsat o pohybu kříže v číhošťském kostele. Mladší kolega (Saša Rašilov) vyjadřuje obavu, že by takové hlášení mohlo mít neblahé důsledky.
Film zachycuje místní pracovníky Bezpečnosti z nezvyklé perspektivy. Nejsou přímou součástí represivního systému, snaží se vedle pracovních povinností zohlednit i zájmy svých spoluobčanů.
Film In nomine patris ukazuje práci místních příslušníků SNB v době politických procesů a třídního boje. Řadoví „esenbáci“ nejsou představeni jako přesvědčení komunisté a zastánci represí. Naopak si vůči pracovním povinnostem a rozkazům shora zachovávají zřetelný odstup. Byť nejsou pro tak jednoznačné postoje v případě Goldbrichta pramenné doklady, lze tuto fiktivní scénu využít jako modelovou poznávací situaci. V roce 1950 pracovalo v SNB mnoho lidí, kteří měli za sebou (podobně jako Goldbricht) službu u četnictva za první republiky, a zejména v době protektorátu. Učitel směruje žáky k tomu, aby se tuto historickou zkušenost četníků pokusili zohlednit při promýšlení jejich postojů vůči pracovním povinnostem.
Žáci si kladou otázky. Nakolik mohli místní příslušníci SNB do své práce promítat zkušenosti protektorátního četníka? Nakolik se služba v době stalinských represí mohla podobat práci četníků v době protektorátu? Tato perspektiva může u žáků vzbudit poznávací nejistotu. Lze totiž předpokládat, že si doposud osvojili jednoduchou představu o kolektivní identitě příslušníků Bezpečnosti jako „těch zlých“. Poznávací situace směruje žáky k tomu, aby tuto představu reflektovali a upravili vzhledem k novým znalostem.
Skutečný František Goldbricht se narodil 21. prosince 1893. Byl ženatý. Hlásil se k evangelickému náboženství, ale později z církve vystoupil (na osobní kartě je rukou dopsáno „bez“). Původním povoláním byl vyučený číšník. Do KSČ vstoupil 12. června 1945, do ROH 1. října 1945. U četnictva sloužil od 31. března 1919 do 5. května 1945. Poté byl vzat do stavu SNB jako vrchní strážmistr v Ledči nad Sázavou. Do trvalé výslužby byl dán 31. května 1954 (důvod neuveden). Zdroj: Archiv bezpečnostních složek, Osobní evidenční karta Františka Goldbrichta.
Autor scénáře k filmu In nomine patris (2004) Jan Drbohlav propojil historické události spojené s číhošťským zázrakem s řadou fiktivních událostí, aby dokreslil motivace postav a dodal příběhu na dramatičnosti. Řadu těchto fabulací můžeme považovat za pravděpodobné rozvedení událostí, v některých případech však film popisuje události v rozporu s prameny. Na pohyb kříže neupozornil StB František Goldbricht, ale okresní funkcionáři z Ledče nad Sázavou Jaroslav Konopka a František Sláma, kteří ve filmu vůbec nevystupují. Jan Drbohlav se při tvorbě scénáře výrazně inspiroval knihou Rudolfa Ströbingera a Karla Nešvery Stalo se v adventu (Praha, 1991), vůči níž se kriticky vyjadřovali místní pamětníci událostí v Číhošti již v roce 1991. Zachyceno v dokumentu Číhošťský zázrak potřetí (1991, r. Jindřich Polan).
